Chrpa luční úzkolistá:

Vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) vysoká 40-80 cm. Lodyha přímá nebo na bázi vystoupavá, zpravidla již od dolní poloviny prutnatě větvená, větve bohatě olistěné, často dále větvené; přízemní listy jsou za květu obvykle již odumřelé, střední a horní lodyžní listy přisedlé, delší než lodyžní články, čárkovitě kopinaté, někdy na bázi chudě peřenoklané (třeba jen jediný úkrojek na každé straně), hustě přitiskle pavučinatě chlupaté; úbory jednotlivé, zákrovní listeny (u chrp jeden z nejdůležitějších určovacích znaků!) jsou prakticky celé zakryté přívěsky, které jsou okrouhlé, miskovitě vypouklé, suchomázdřité, světle béžové s tmavším hnědým středem, celistvé nebo s natrhaným okrajem, ale nikdy s třásněmi (nominátní chrpa luční pravá má přívěsky naopak hnědé se světlejším středem; kromě toho je větvená až v horní polovině a má listy širší a kratší); květy tmavě růžové, trubkovité, okrajové výrazně paprskující; plody jsou nažky bez chmýru. Kvete od července do září. Roste na sušších loukách, v lesních lemech a světlinách, podle cest, na náspech a suchých ruderalizovaných trávnících v obcích; u nás roste dosti hojně v teplých oblastech státu, jinde jen roztroušeně nebo chybí. Má hořkou chuť, lze ji použít jako léčivku při žaludečních potížích; působí též tonicky a močopudně.